Obecní úřad Křenek
Křenek čp. 23, 277 14  Dřísy
tel./fax: 326 971 114
e-mail: obec.krenek@obeckrenek.cz

 

Související odkazy

úřední deska
elektronická podatelna
povinné info
správní úřady
rozpočet obce
vyhlášky obce
zápisy ze zasedání ZO
územní plán obce
nakládání s odpady
Zákon č. 159/2006 Sb. o střetu zájmů
 
 
KKK – Kapr klub Křenek
Krásné chvíle v přírodě u vody, můžete strávit v příjemném prostředí Kapr klubu Křenek.
Při posezení se můžete občerstvit grilovanými pstruhy, steaky, saláty a zapíjet točeným sudovým vínem.


 

ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI KŘENEK

 

 Znak a prapor

     Občanská vybavenost

        Křenecké jezero

          Zajímavosti

kliknutím zvětšíte

Poloha:

Obec se nachází v úrodné Polabské nížině na pravém břehu řeky Labe.

Nedaleko obce vede stará silnice ze Staré Boleslavi do Mělníka a železniční trať z Nymburka do Mělníka. Obec je známá pěstováním zeleniny a hojně navštěvovaným přírodním jezerem Křenek (Ovčáry), které leží na jejím katastru a společně s nedalekou Lhotou tvoří jednu z nejznámějších rekreačních oblastí pro Prahu a celé okolí. Hluboké jezero s průzračnou čistou vodou je lemované lesním porostem a představuje ideální místo pro koupání a rekreaci. Jezero Křenek vzniklo na místě původního kopce Na Homolce odtěžením bývalé štěrkopískovny v letech 1958-1963.

Obec měla od svého založení vždy přirozenou spádovost k blízkému Brandýsu nad Labem-Staré Boleslavi i když v roce 1960, kdy byl zrušen okres Brandýs, byla správně a územně přiřazena do okresu Mělník. Od 1. ledna 2007 opět spadá obec do okresu Praha-východ.

K 1.1.2011 měla obec Křenek  237 obyvatel s trvalým bydlištěm v obci.

kliknutím zvětšíte

Letecký snímek obce Křenek
foto: Tomáš Hora THC

kliknutím zvětšíte
 
Letecký snímek jezera Křenek
foto: V. Jesenský

Geografický popis:

Obec Křenek leží v jihovýchodní části okresu Mělník, při toku řeky Labe. Území obce tvoří niva řeky Labe s množství starých labských ramen a meandrů a jejich současných pozůstatků. Celé území je poměrně ploché rovinaté, jedinou dominantou na severu je Cecemínský hřbet, od něhož se území postupně svažuje k pražské kotlině. Podstatná část území obce Křenek je zemědělsky obdělávaná.

Katastr obce sousedí s obcemi Kostelec nad Labem, Ovčáry, Nedomice, Dřísy, Lhota, Borek a Záryby.

Urbanistické založení a vývoj
Podnes zachovaná kompozice obce Křenek je středověkého původu.

Obec Křenek vznikla jako zemědělská a tržní obec a po celou dobu své existence byla těsně spjata se zemědělstvím a řemesly, které byly určujícími faktory v celém jejím historickém vývoji.

Pravděpodobný vznik obce se odehrál kolem původní okrouhlé návsi, dodnes dobře zachované.

Ves, původně založená jako okrouhlice, měnila postupně půdorys zástavbou podél historické cesty do Ovčár, která byla až do doby výstavby železničních tratí a nové silnice "hlavní třídou" obce. Realizací nové silnice jako nejkratší spojky k železniční zastávce se změnila poněkud tvářnost sídla a započala novodobá výstavba na volných plochách ve východní části obce.

Do roku 1930 se výrazně změnilo okolí obce napřímením Labe, stavbou elektráren a jezů v Brandýse nad Labem a v Kostelci nad Labem a částečným odvodněním labské nivy. Ve druhé polovině 20. století se obec vyvíjela méně dynamicky. V současnosti probíhá nová, převážně obytná výstavba v prolukách v intravilánu obce. V labské nivě vyrostlo několik rekreačních chat a koupaliště u starých labských ramen.

Dosavadní vývoj bytového fondu svědčí o jeho trvalém mírném úbytku. Dá se ale předpokládat určité zlepšování standardu bydlení. Současně je v obci poměrně bohatá nabídka ploch vhodných pro obytnou rodinnou zástavbu v prolukách a na prozatím volných plochách. Případný rozvoj podnikatelských aktivit má tedy zajištěno i potřebné obytné zázemí. To vše je však závislé na vybudování technické infrastruktury, která prozatím v obci chybí.

Obec Křenek ve své současné podobě je územím poměrně stabilním. Po roce 1970 počet obyvatel mírně klesal. Výhledově lze předpokládat možnost mírné stabilizace v důsledku zpomalení růstu spádových center, rozvoje služeb a nabídky ploch pro obytnou výstavbu.


K 1.1.2011 měla obec Křenek  237 obyvatel s trvalým bydlištěm v obci.
 
Občanská vybavenost:
Obec má nedostatečnou občanskou vybavenost, která je dána i její velikostí a malým počtem obyvatel.

Obec Křenek není napojena na veřejný vodovod. Zásobování obyvatel vodou je individuální z vlastních domovních studní. Otázka
na napojení na vodovodní systém je řešena
v konceptu územního plánu.
Obec Křenek nemá kanalizaci. Splaškové vody u většiny nemovitostí v obci jsou shromažďovány v žumpách
a vyváženy do ČOV. Plynofikace v obci není.

Veřejné vybavení, obchod a služby
Obecní úřad v Křenku funguje v nově zrenovované budově. Základní i mateřská škola je ve Dřísech. Zdravotní středisko v obci není, občané dojíždějí do spádových měst. Lékárna s pohotovostní službou funguje v Brandýse nad Labech. Pošta je v sousední obci Dřísy. Hřbitov přímo v obci není. Pohřbívá se na hřbitově ve Staré Boleslavi.

Obec Křenek je z hlediska obchodu a služeb poměrně skromně zařízena. Největší koncentrace provozoven obchodu a služeb je
v prostoru návsi. Pohostinské provozy slouží v duchu lokálních tradic. Obec zrenovovala budovu bývalé školy na "Obecní hospodu".

Ubytovací kapacity přímo v obci nejsou, v sezóně slouží k ubytování kemp Kačer ležící u křeneckého jezera, které má velký rekreační význam pro celou oblast.

Průmysl, těžba, stavebnictví, zemědělství
V katastru obce Křenek v minulosti probíhala těžba rašeliny. V současnosti je tento prostor chráněn jako ekologicky cenná lokalita, na které je vymezeno regionální biocentrum Křenek. Na území katastru obce je registrováno ložisko štěrkopísků.
Místní stavební firmy mají spíše charakter živnostenských provozů.

Žádná výroba v obci Křenek nemá průmyslový charakter a ani v budoucnu se s průmyslovými aktivitami v naší obci prozatím neuvažuje.
Zemědělská výroba, především pěstování obilovin a zeleniny, je v tomto regionu díky klimatickým a půdním podmínkám tradiční.
V současné době hospodaří v obci na orné půdě větší množství subjektů - soukromí zemědělci a zemědělské družstvo se sídly v sousedních obcích.
Vodní hospodářství
Hlavním vodním tokem v katastru obce Křenek je řeka Labe. Řeka původně široce meandrující v rozsáhlé nivě obtékala mírně vyvýšený ostroh se zástavbou Křenku východně i západně.

V první třetině 20. století byla napřímena a splavněna a nyní je to regulovaný velký vodní tok s Labskou vodní cestou. Jez se zdymadlem a vodní elektrárnou v Kostelci nad Labem byl dostavěn v roce 1930.
Do oblasti vodních toků náleží i vodní nádrže vzniklé těžbou rašeliny v Křeneckém luhu, kterými prochází Hlavenecký potok. Nádrže a jejich okolí mají velký význam pro ochranu přírody. Velký rekreační význam má křenecké jezero u Ovčár.


Původní koryto řeky Labe
foto: RNDr. Aleš Střecha a http://mapy.atlas.cz

kliknutím zvětšíte
 
Životní prostředí
Jde o typickou krajinu přetvořenou činností člověka. Rozhodujícím faktorem vytváření krajiny a životního prostředí v této oblasti byla a je zemědělská výroba.
Nejzávažnějším zásahem do přirozených ekosystémů byla rozsáhlá regulace a splavnění řeky Labe provedená postupně v první třetině 20. století. Tento zásah otevřel možnosti využívání vodní cesty, vodní energie a ochránil rozsáhlá území před povodněmi.
Na druhé straně byl hlubokým zásahem do krajiny a v současné době by byl v zásadě nepřípustný.

Na území obce se nenacházejí žádné skládky.

V obci není plynofikace a v blízkosti ani neprobíhá žádný plynovod dopravující energetický plyn. Přes katastr obce Křenek vedou dálkové kabely Českého Telecomu, a.s.. Dále vede přes území spojový paprsek armády. Podle dostupných informací procházejí územím dálkové kabely Ministerstva obrany.

Toto území patří do nadregionálního biokoridoru s břehovými porosty lužních lesů, mokřin, luk a slepých ramen zbylých v říční nivě po původním neregulovaném korytě řeky. Rozsáhlé plochy biokoridoru jsou navrženy jako maloplošná chráněná území.
Součástí nadregionálního biokoridoru jsou v této oblasti:

Křenek : velmi cenné mokřady, rašeliniště, zamokřené louky. Ve vytěžených lokalitách vodní plochy, zbytek území mokřady a nevyužívané louky. Cenná lokalita výskytu vzácných a chráněných rostlin, vodního ptactva, obojživelníků a bezobratlých, zejména hmyzu. Nejcennější část biocentra je Křenecký luh.

Mokrá luka: Biocentrum zahrnuje nejklidnější jihozápadní část lesních porostů u Křeneckého jezera. Jde o porosty vrb, olší a topolů charakteru lužního lesa. V podrostu jsou keře, rákosiny a třtinové porosty.

Výmoly: Vymezené funkční biocentrum - mokřadní společenstva, nevyužívané vlhké louky a mokřady.
 

Krásné chvíle v přírodě u vody, můžete strávit v příjemném prostředí Kapr klubu Křenek.
Při posezení se můžete občerstvit grilovanými pstruhy, steaky, saláty a zapíjet točeným sudovým vínem.

Doprava
Katastrální území obce Křenek má dvě hlavní dopravní osy:
Silnici druhé třídy II/331, která spojuje Mělník s Brandýsem na Labem - Starou Boleslaví. Ve Staré Boleslavi se silnice II/331 napojuje na rychlostní komunikaci, která zajišťuje spojení mezi hl. městem Prahou a Libereckou oblastí. Silnice přechází přes most přes Labe v Kostelci nad Labem.
Silnice II/244 začíná severně od Líbeznic a končí v Byšicích.
Kromě výše uvedených silnic nadmístního významu tvoří silniční kostru území obce ještě silniční komunikace III. třídy - III/10158, která v Křenku slepě končí. Vede z Konětop přes Dřísy do Křenku. Silnice je dovedena až k Labi, kde je hluboký brod k pokračování silnice III/10158 na druhé straně řeky přes Záryby k silnici II/101 z Brandýsa nad Labem do Kostelce nad Labem.
I když silnice pod stejným číslem za řekou pokračuje, jedná se prakticky o slepé ukončení, protože brod je překonatelný pouze pro speciální vojenskou techniku.
Pozor ! Na některých mapách je zakreslen most, který ale neexistuje ! Most byl sice původně vyprojektován, ale nikdy nebyl postaven !

Mezi obcemi Křenek a Záryby bylo zamýšleno v roce 1945 postavit most. Most byl vyprojektován a stavba připravena v období II.světové války, nebyla však dokončena a téměř hotové dílo bylo po válce rozebráno. V současnosti stavba již nepřipadá v úvahu jak z ekonomických důvodů, tak ani občané Křenku nepociťují potřebu přemostění. Do budoucnosti se pouze plánuje výstavba pěší lávky přes Labe.
kliknutím zvětšíte

Místo, kde byla v r. 1945 zahájena stavba mostu přes Labe a který nebyl nikdy dokončen (pohled od Záryb)
 
Další dopravní osou je železniční trať č. 072, v úseku Mělník - Lysá nad Labem. Jedná se o elektrifikovanou trať státního významu, která zasahuje do území jen okrajově. Trať leží z největší části již mimo katastrální území obce. Pro obec má největší význam blízké nádraží Dřísy a to jak pro osobní, tak i pro nákladní dopravu.

Poslední dopravní trasou nadmístního významu je Labská vodní cesta. Řekou Labe je vedena plavební dráha, která umožňuje bezpečné míjení nákladních lodí s tlačným remorkérem.

V Křenku není žádná zvláštní dopravní vybavenost. Nejbližší čerpací stanice pohonných hmot jsou ve Staré Boleslavi, v Chrástu a v Kostelci nad Labem.

Počet autobusových spojů za poslední roky poklesl a lidé jsou v čím dále větší míře odkázáni na dopravu vlastními automobily. V obci je jediná zastávka autobusů v centru obce u obecního úřadu.

Krajina kolem Labe je atraktivní pro pěší turistiku a cykloturistiku. Prochází tady několik značených turistických stezek. Největší význam ze značených cest má Polabská cyklotrasa, která prochází územím podél pravého labského břehu.